Od doby starého Egypta, odkdy je vlastně čalounění známo snad něco pohodlnějšího ani být nemůže. Na otázku, co to vlastně je, lze odpovědět poměrně stručně a jednoduše. Je to změkčování namáhaných částí nábytku zvláštními materiály a následně jejich překrytí. Což v praxi znamená to, že když máte starou židli a chcete ji očalounit, udělají se dvě věci. Nejprve se vyměří plocha, na kterou se pak položí například kus molitanu. Ten se pak pokryje například koženkou, a to vše se na židli, na sedátku a opěrátku zafixuje. Rázem se tak z obyčejné židle stává židle čalouněná. Popis práce je samozřejmě hodně zestručněn. Ale nelze zde popisovat celý zdlouhavý proces.
Jako hlavní materiál jsem uvedla molitan a koženku, ale samozřejmě, že tohle nemusí vůbec být pravidlem. Výplň dutiny nemusí být jen molitanový, můžou tam být například staré nastříhané hadříky, nebo také ocelová pera. A jako potahová látka může být použita třeba alcantra nebo nějaký druh síťoviny. V každém případě mají lidé rádi právě kůži a koženku, protože ta se dá setřít hadříkem namočeným ve vodě se saponátem a je to zase jako nové. U jiných povrchů to zase tak jednoduché není. Ti, kdo mají malé děti a ty na polstrování něco vylily by nám jistě mohli povyprávět co je to kakaová nebo jiná skvrna.
V současné době se nejvíce používá právě již zmíněný molitan, ale většinou ne vcelku. Z velkých kusů jsou strojově nadělány malé kousky, které se pak lépe přizpůsobí požadovanému tvaru, například molitan 5 mm to právě umí velice dobře a zvyšuje tak komfort sezení v případě křesel nebo pohovky. Proto je brán vlastně jako výchozí materiál pro jeho dobré vlastnosti a pro jeho cenu.
Ostatně jeho další způsoby užití si můžete vyzkoušet sami. Pokud kliknete na odkaz v článku, tak zjistíte, co je to molitanová deska. Je již pak jen na vás, co všechno z ní dokážete očalounit.